 Karavan
Je to vážně žena nebo růže?
Pod svým závojem si skrývá líc
Tajná a krásná tvář jak v Orientu půlměsíc
A stíny kolem tančí, šaty hadí kůže
Dobře znám ta všechna bílá místa
V uličkách se snadno zabloudí
Ozvěnou se táhnou líně tiché kroky velbloudí
Já znovu pak vždycky rád se vracívám
R: Karavan, ten jede pouští sám
Tu cestu dálek otevírá nám
Písek šlehá do očí
A to ho vůbec nemučí
Jeden cíl však ve svém srdci má
Karavan, ten jede pouští sám
Vstříc možná dálce, fata morgánám
Cesta trvá už pár dní
Voda je zázrak nevšední
Kdo ji má, ten však život vyhrává
Řeky končí v nekonečném písku
Vychází už na tisíce hvězd
V myšlenkách teď dlouho, dlouho stopy budou dál mě vést
Jen blízko do oázy k palmovému lístku
Dobře znám ta všechna bílá místa
V uličkách se snadno zabloudí
Ozvěnou se táhnou líně tiché kroky velbloudí
Já znovu pak vždycky rád se vracívám
R: Karavan, ten jede pouští sám
Tu cestu dálek otevírá nám
Písek šlehá do očí
A to ho vůbec nemučí
Jeden cíl však ve svém srdci má
Karavan, ten jede pouští sám
Vstříc možná dálce, fata morgánám...
 Text zaslal: piere
|