Václav Neckář / Barbra Acklin / Zdeněk Rytíř![]() |
Neusínej |
D, F#mi, Gmaj7, D, A, D, F#mi, Gmaj7, D, A, Rec.: Den pozvolna končí, slunci zbývá malý skok. I píseň, co má mnoho slok, má poslední notu a víc už nic. Tak přehlušit to ticho, co tu zní pod oknem tvým, kde se chystáš k spánku, prosím, spleť své sny do copánků a já se po nich vyšplhám k tobě do pokoje, anebo, jako v pohádkách, poruč vlaštovkám, ať na křídlech mě vynesou lehkého jak dech... anebo - mám jít po střechách ? A pojď ven, je to hřích být sám. Přijď, snad tuto krásnou chvíli neprospíš... Přijď, nebo se učekám, A7 D Dmaj7 ó, stále bdím s prosbou nevinou, D6 Hmi7 jako stín ti šeptám větu jedinou: G A D neusínej, ještě neusínej. D Dmaj7 Kolikátou noc tady postávám, D6 Hmi7 nevím sám, vždyť pouze jedno přání mám: G A D D7 neusínej, ještě neusínej. G Emi Lásko má, jenom nebuď líná, D F#mi Hmi, D7 pospíchej, ou, jé, E7 já je znám, jak slupů moc hlavy stíná, A4 A A4 A jsi-li sám, jen jsi-li sám, ó. D, Dmaj7, D6, Hmi, G A D Neusínej, ještě neusínej, D, Dmaj7, D6, Hmi, G A D A7 neusínej, ještě neusínej, ó. D Dmaj7 Dnes každý strom a každý keř D6 Hmi7 tu ševelí, a tomu věř: G A D neusínej, ještě neusínej. D Dmaj7 Jako solný sloup tu stojím dál, D6 Hmi7 doufat jsem nepřestal, G A D neusínej, ještě neusínej. Lásko má, jenom nebuď líná, pospíchej, ou jé, ó, já je znám, jak slupů moc hlavy stíná, jsi-li sám, jenom jsi-li sám, ó. Neusínej, ještě neusínej, neusínej, ještě neusínej, ó. Rec.: Zhasla jsi a já si uvědomil, že se nedočkám. Asi to byl omyl, čekat pod okny se už dnes nenosí. To jen básníci se tím ještě honosí, nejspíš jen tak ze setrvačnosti, kvůli rýmu. Tak půjdu raději domů, abych tu snad náhodou nechytil rýmu... abych nenastydnul. Neusínej... neusínej, ještě neusínej, a-a-a-á, neusínej, ještě neusínej, neusínej, ještě neusínej... |
![]() Vytištěno dne: 09. 05. 2025, 14:48:03 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |