Táta přijde každou vteřinou

Slavnostní hostina skončila
den potemněl a měsíc začal kvést
Poslední host už dávno řekl sbohem
a nebyl jediný, kdo dárek nepřines
Pokoj v téhle chvíli vyhlížel
jakoby právě sem snes hračky celý svět
Jen stůl byl prázdný
Uhaslo pět svíček u jediného dortu
před židlí, na kterou nikdo neused

"Já vím, že jsi smutný", řekla máma
"ale tak velký kluk by měl jistě pochopit
že vlaky jezdí stále, dnem i nocí
někdo je musí vést a kotle roztopit
teď už je čas, abys šel spát
ať se ti zdají dnes ty nejkrásnější sny"

Zhaslo světlo, však za kratičkou chvíli
skouzl stín z okna a slétl do zimní tmy
Zamířil přímo k železniční trati
Už z dálky zaslechl poslední motorák
ale možná, jesli se vrací táta
vypravili dnes právě pro něj zvláštní vlak
Série výkřiků nočního vlaku prořízla zasněžený klid
Vír ocelových kol rozezněl koleje
jakoby celý kraj chtěl rázem probudit
Nákladní vlak se stovkou vagónů
v těch místech jakoby vypustil dech

Najednou na násep dopadl muž
a zůstal ležet na zádech
Za chvíli vstal, zvedl svůj vak
jen krátce dokola rozhlédl se
Přitom jak zklepával z kabátu sníh
zavolal "Hej, chlapče, kdepak to jsem?"
A když mu chlapec odvětil
tu neznámý se rozesmál jakoby to byl žert
"Chch, co ty víš, já v téhle díře žil
může to být tak pět, možná šest, let
a když jsem odcházel řekl jsem svojí ženě
'až přijdu zpátky budeme bohatí'
a to, co v kapse mám, to jistě neztratím
ještě mi ukaž, kudy se jde k mlýnu
to víš, člověk to po létech už těžko poznává"

"Ale pane, v celém okolí je tu mlýn jenom jeden
ten, kde žije můj táta a máma a já
Můj táta je už ale dlouho pryč
i když já vím dobře, že dávno domů chce
ale má prostě důležitou práci
víte, on jezdí vlakem, on je strojvůdce
K narozeninám od něj dostávám dárky
Dopisy mi čte máma, mě totiž ještě není šest
Posledně táta psal, že je možné
že se k nám dostane ten den je právě dnes"

"Tak syp honem domů" přikázal neznámý
"už ať jsi v posteli přikrytý peřinou
kdyby tě táta nenašel, pak jistě by se zlobil
a já mám tušení, že přijde každou vteřinou"