Marien / Víťa Troníček![]() |
Zrcadla |
kapo - I (originál C#) 1. V kalužích, po dešti umíněném, zrcadlí se nebe a pouliční šeď. Utonulá v moři anonymních tváří, s pocuchanou vírou, jak Magdaléna Máří. Špičkou boty lehounce ten chmurný obraz světa roztříštím. R: Kdo zkouší stavět most mezi černou a bílou, mezi ošklivostí slov a krásou labutí. Kdo hledá souvislost mezi důvěrou a vírou, narodil se v prázdném století. 2. Do větru jdou slova plná přání. Není vůbec snadné hledat stejnou řeč. S večerem, když člověk cítí osamělost. Nemusí hned s lahví hrát si na dospělost. Spočítej si hvězdy a hned se najde cesta kudy dál. R: Kdo zkouší stavět ... Sólo: harmonika Ami, C, G, Ami, C, G 3. Na cestu nám ještě slunce svítí. Proč si lámat hlavu se ztrátou iluzí. Najdeme-li v sobě i pro druhé chvilku. Neskončila ještě doba romantických snílků. Znovu s moudrou hloupostí vracíme se zpátky do lesů. R: [: Kdo… :] Dozpěv: Kdo zkouší stavět most mezi černou a bílou. |
![]() Vytištěno dne: 08. 05. 2025, 23:07:37 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |