Pavel Roth![]() |
Čas dával i bral |
Ty hoříš a já sotva doutnám a jinak vnímám čas Ty záříš, jak ranní slunce můj plamen dávno zhas Jsi šťastná, nebo se láskou trápíš já v sobě klid mám pro nás dva, stejná cesta není půjdeme každý sám Čas dával i bral já stárnout se bál život ukázal mi však tvář, laskavou Jsi holka jak květ máš u nohou svět tenhle příběh ale není o nás dvou * hra * Toužíš být pro mě celým světem, já už svůj svět mám netroufám si už něco měnit, víš já nejsem sám S nadějí vítáš každé ráno já se ohlížím vzpomínky v sobě něžně hýčkám, ale málo sním Čas dával i bral já stárnout se bál život ukázal mi však tvář, laskavou Jsi holka jak květ máš u nohou svět tenhle příběh ale není o nás dvou Staré housle prý hrají vždycky mnohem líp nemůžeš však být první hráč Co je držel v dlaních a co jim duši dal hm, hm, hm, vracím mu svůj pláč Jednou až, uslyšíš ve snách houslí hlas pak možná, pochopíš vše bral nám jen čas |
![]() Vytištěno dne: 11. 05. 2025, 00:34:17 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |