Inkognito kvartet / Eduard Ingriš![]() |
Když odejde děvče |
Dnes na osadu smutek padá a do očí se slza vkrádá vždyť děvče,za něž život´s dal Manitou k sobě zavolal. To děvče,jako lesní mlází,ti v každém koutku tolik schází sám chodíš cesta necesta a už se těšíš do města. Ref: Když odejde děvče,nejmilejší děvče,nejkrásnější jara květ, tu srdce tak lehce uvěřiti nechce,že nevrátí se mu zpět. Proč dnes je kolem smutná nálada,proč na každého lítost upadá. Když odejde děvče,nejmilejší děvče,pláče celá osada A když se vrátíš ke své chatě,kde jindy kdosi čekal na tě, dáš průchod slzám dokořán,vždyť na světě jsi zase sám. To město,jež má svoje kříže,je náhle srdci tvému blíže, vždyť mezi těmi poklady spí tvoje štěstí z osady Ref: ………………………………... |
![]() Vytištěno dne: 10. 05. 2025, 12:30:56 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |