Ve vlaku si pískal jeden pán

E A7 E A7


E           A7           E   A7
Ve vlaku si pískal jeden pán.
E         A7              E    A7
„Co si to pískáte?“ se ho ptám.
                H          E
A von, že je to píseň jeho mládí
        A          D
vždycky po duši ho pohladí
  G                  C     C# D D#
a jestli prej nám to vadí? 
         E
A my, že ne.



E A7 E A7



A dál už si zas pískal ten pán.

„A co je to za píseň?“ povídám.

Von řiká: „Když jsem byl ještě malý

tak mi to pískávali.“

A jestli tu prej vodu kalí

že přestane

a my ať ne.



A melodii už zas dál pískal ten pán.

„A moh’ bych se to naučit?“ se ptám.

A vostatní, že prej taky

a jakýpak copak s tim fraky

’dyť přece tichý vlaky

smutný ’sou.



E A7 E A7 E A7 E A7 H E A D G C C# D D# E A7 E A7



A celej vagon si tu píseň pískal dál

každej kdo seděl, každej kdo stál.

A do rytmu jsme začli tleskat

až se průvodčí přišel zeptat:

„Hele, nechcete přestat?“

             E A7
a my, že ne.


       H                        E
Prostě chtěli jsme ho psychicky zdeptat

           A              D
když se už po pátý přišel zeptat:

      G                  C         C# D D#
„Tak, kurva, nechcete už přestat?!“

         E
A my, že ne

         C       E
a von že nás vyžene

  C      E
a my, že ne

  C
a von, že...


  E               A7
A prostě, když to vezmu hopem

E       A7
jezdíme vodtehdy stopem

E         A7
chodíme a pěšky z domu

E            A7
a to všechno kvůli tomu

E A7 E A7

že


E           A7           E
ve vlaku si pískal jeden pán!