Rozvod

Mráz držím v dlaních
svět zůstal stát
V hodinách raních nemohu spát
jediné slůvko rozdělilo nás
Říkala jsem ti mluvko
a pojednou je tu z ticha hráz
To ty jsi se rozhodl jako muž
a pravý chlap a řekli jsi rozvod
nechci jít dál podle starých map
Už ani nevím, kdy to lilo
přišlo to, jako malá smrt
Nejspíš byla zima a venku lilo
a jestli v nás z naší lásky
zbylo aspoň čtvrt
tak teď nezbylo už vůbec nic
jak po světle letních létavic
jen to jediné slůvko
Rozvod

Co bude dál?
Spát budeš sám
Čas dal, čas vzal
prázdný je krám
On vyprodal
náš první bál
Roh, kde jsi stál
a čekával
Tvé dotyky
lehké jak sníh
Smích putyky
co zná náš první hřích
Náš pokojík
v tom poschodí
kam pikolík
už nechodí
Co bude dál?
Co bude dál?
Co bude dál?
Rozvod

Soud soudí zločiny
proč máme k němu jít?
Tam vzdát se rodiny
a zachovat klid
Kdo zná nás víc, než já a ty?
Tvůj rub i líc, mé trampoty
Čí bude stůl, čí bude skříň?
Chtěl jsi vždy půl
já, já jsem chtěla míň
a teď nechci nic
Chci vědět jen,
jak dětem říct
ten divný sen
co bude dál?
co bude dál?
co bude dál?
Mlčky jsi stál
i ty ses bál
říct rozvod