Sudvěj

   Ami
1. Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude
   
   vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba
   G
   neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude
   
   ještě tolik věcí udělat je třeba 
            Ami
   ještě tolik věcí udělat je třeba

   Ami
2. Staré ženy nosí haleny z šedého batistu
   
   a když je pánská volenka sedí samy v rohu
   G
   kulhavý taneční mistr obrací list po listu
   
   ještě tolik věcí dělat mohu 
               Ami
   ještě tolik věcí dělat mohu

   C
R: Řeka se prodírá koryty a slepými rameny
   Dmi                            G
   a pak se v moři doširoka rozprostírá
   Ami                               F                G     
   je čas rozmetávat kameny a je čas je čas ty kameny sbírat

   Ami
3. Rodina sedí v trávě směje se a snídá
   
   je to rodina šťastného malíře Vojkůvky
   G
   najednou přilétá straka a žena říká vida!
   
   podívejte děti nese borůvky 
             Ami
   podívejte na ni nese borůvky

   Ami
4. Tohle co se děje teď už se nikdy nestane
   
   hromničkou na našich hrobech budou naše knihy
   G
   vůně milujících se těl jednou ráno vyvane
   
   z té nekonečné tíhy 
        Ami
   z té nekonečné tíhy

   C
R: Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám
   Dmi                                   G
   s monogramem tiché naděje na poslední řádce
   Ami                            F                      G
   je čas kráčet od někud někam a je čas je čas někam se vracet

   Ami
5. Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé
   
   na třídě Svobody stojím s rukama svěšenýma
   G
   mladinké ženy pletou svetry pro své manžele
   
   aby jim nezabylo zima 
                Ami
   aby jim snad nezabylo zima

   Ami
6. A mně je den ode dne noc od noci stále více chladněji
   
   v průvanech věků mizí mé roky rozmařilé
   G
   tohle´s mi neprozradil Sudvěji ach Sudvěji
   
   že jednou přijde ona chvíle
             Ami
   že jednou přijde ona chvíle

   C
R: Z mlhy u cesty se vynořili dva bílí buvoli
   Dmi                                  G
   něco jim zpívám ale můj hlas zní tak cize
   Ami                      F                     G
   je čas zasévat na poli a je čas je čas na poli sklízet

   Ami
7. V podloubí šternberského hradu u stěny je lavice
   
   sedám si na ni a malíř přináší mi kávu
   G
   a v druhé ruce nový obraz jménem ´Svatá trojice´
                              Ami
   bůh na něm snídá borůvky a zrzavou má hlavu
   
   Ami
8. ´Není ta káva příliš silná ?´ ptá se jeho paní
   
   ´Ach kdyby manžel nebyl blázen tak jsme dávno bohatí´
   G
   a malíř Libor směje se a nade mnou se sklání
   
   ´Co jednou namaluješ to se neztratí
      Ami
   co namaluješ to se neztratí´

   Ami
9. Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude
   
   vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba
   G
   neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude
   Ami
   ještě tolik pláten udělat je třeba 
   F           G                   Ami
   ještě tolik písní ... udělat je třeba